Laureáti

 F.X.Šalda  |  Společnost F.X.Šaldy  |  Nadační fond Společnosti F.X.Šaldy  |  Laureáti  |

AKTUALITY

Cena F. X. Šaldy za rok 2013 byla udělena Martině Pachmanové

Na základě dvoukolové volby bylo zvoleno, že letošní cenu obdrží Martina Pachmanová za knihu Zrození umělkyně z pěny limonády.

Nominace na cenu F. X. Šaldy za rok 2013

Na cenu F. X. Šaldy za rok 2013 byli nominováni Martina Pachmanová , Viktor Šlajchrt, Kateřina Svatoňová a Tomáš Wintr.

Cena se bude udělovat 23. června 2014 od 17:00 v prostorech Sovových mlýnů, v Museu Kampa pod záštitou nadace Jana a Medy Mládkovýchza účasti JUDr. Jiřího Pospíšila. Slavnostní předávání provází básník Jaromír Typlt.

Sponzoři













2003


Zdeněk Vašíček

(* 1933 v Brně), filozof. Po studiích filozofie a historie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, jež dokončil v roce 1957, byl zaměstnán v archivu v Kroměříži, v muzeu v Trutnově a v Moravském muzeu v Brně, kde rovněž přednášel na katedře archeologie a muzeologie filozofické fakulty. V roce 1972 byl obviněn z podvracení republiky a odsouzen na tři léta. Poté, co byl propuštěn z vězení, pracoval jako dělník. Mezi prvními podepsal Chartu 77. Od roku 1981 žil v exilu - působil na univerzitách v Římě, Cambridgi, Bochumi a Paříži. Po návratu v devadesátých letech přednášel na Karlově univerzitě a na Masarykově univerzitě v Brně. Žije v Praze.

Po pracích o metodách archeologie ze sedmdesátých let (vyšly pod jménem jejich spoluautora Jaroslava Maliny) se Vašíček soustředil na problémy historiografie (např. Mezi všemi minulostmi, I-II, samizdat, 1979) a filozofickou reflexi stavu humanitních věd. Ve svých filosofických esejích - ať už s tématy literárněvědnými, historiografickými či politickými - analyzuje podmíněnost úsudku o dějinách a dosah této podmíněnosti pro hodnotící stanoviska, jež si nárokují vědeckou objektivitu. Kritikou institucionalizace paradigmat poznání v humanitních oborech, prostřednictvím jejich archeologie, dospívá k otevřené - zároveň však vyostřené a provokativní - reflexi procesů, v nichž se humanitní disciplíny prosadily jako autoritativní výklad tzv. velkých dějin. Jeho myšlení je polemické: "často jen ironizujícím pohledem odhaluje scestnost snadných řešení" (M. Petříček). Jeho práce vyšly v mnoha českých i zahraničních periodikách a sbornících (v současnosti především Kritická příloha Revolver Revue, Střední Evropa, Architekt, Lidové noviny, Mf Dnes, Prostor, Kritický sborník aj.). V devadesátých letech vydal knihy v angličtině, francouzštině a italštině. Česky mu v posledních letech vyšly knihy Obrazy minulosti (Prostor, Praha 1994), Přijetí podmínek (TORST, Praha 1996) a Podmínky volby (Triáda, Praha 2003).

Soubor delších esejů Podmínky volby (Triáda, Praha 2003) tvoří texty z let 1996-2003. Přinášejí novou tematizaci Vašíčkových myšlenkových okruhů jako je problém vztahu vědeckých pojmů k výrazům "běžného" jazyka a otázka konstituování pojmů (předpojmy, ideje-matky, vůdčí ideje, zakladatelské mýty): celek, obraz, styl, banalita, metafora či krajina jsou analyzovány v souvislosti s jazykem každodennosti a univerzem vědy, filozofie a literatury. Kniha obsahuje též bibliografii Vašíčkových prací.